Tise a prfsnë semknëte rty své
spotrebovana témër je uz vïra nase
a salba krasy stranou svëta zve
Sladkym vysïlenfm mrou vsechna slova
v tomto vëku ktery se nerozhoduje
utraceli jsme zivot v nich vzdy znova
Kéz zriti se jiz dolü s rachotem
zal zastupü az k hvëzdam navrseny
a zasype rod smutnych k nëmuz patril j
